Jak se hraje King's Bounty II?

. Publikováno v Novinky. Zobrazení: 398

Po zhruba 55 hodinách strávených ve světě Nostrie jsem se rozhodl, že se s vámi podělím o své dojmy z hraní druhého dílu legendární série King's Bounty, která stála u zrodu Heroes. Hned na úvod jedna důležitá poznámka - hru jsem bral jako samostatný produkt namísto pokračování KB z roku 2009, protože s tímto titulem toho nemá moc společného.

Změna úhlu pohledu

Hned na první pohled si všimnete, že se hra přehoupla z horního oddáleného pohledu do oblíbené třetí postavy u většiny RPG her. Ze začátku si na tento pohled budete muset zvyknout, nemáte vůbec původní strategický přehled o svém okolí a všude si musíte doběhnout, abyste se přesvědčili o tom, že tam opravdu žádný zapomenutý poklad neleží. Ovšem ono běhání je tak pomalé (nebo alespoň bylo ve verzi 1.2), že vás napadne použít čtyřnohého kamaráda - koně! Ovšem toho velmi rychle odložíte stranou, neboť nejen, že neumí couvat, ale zasekává se o každou drobnost a vyvýšenost terénu (ostatně jako vy). Pohled nelze měnit (zoomovat) a opravdu si na něj musíte zvyknout.

Skákal pes, přes prales

Pes možná skočit umí, ale vy, ani váš oř to nedokážete a jakákoliv změna terénu pro vás znamená nepřekonatelný problém! Leží vám přes cestu větev? Dál ani krok! Chcete seběhnout mírný svah zakončený pár kameny? Nemožné! Budete si to muset pěkně oběhnout dokola. Opět si musíte zvyknout, že nejen že nemůžete skákat, ale podržením Shiftu nezrychlíte, ale naopak zpomalíte. Chtěl bych vidět jediného hráče, který tuto funkci kdy využil a k čemu? Naštěstí se mi nestalo, že bych se někde zaseknul tak, že bych nemohl pokračovat. Vždy se mi podařilo ze všech záseků vycouvat... na rozdíl od koníka.

Svět potřebuje hrdinu z vězení

Začátek hry je klasický fantasy kýč, kdy se na svět řítí zhouba a jedině vy, toho času ve vězení, můžete všechny zachránit. Dostáváte tedy relativní volnost a dáváte se na hrdinné tažení proti prozatím neznámému nepříteli v podobě Dutých (Hollow Ones). První mapa je velmi malá a krátká, neboť slouží jako jakýsi tutoriál a doporučuji zatnout zuby a nějak ten úvod přežít. Neboť opravdová KB2 začíná až po opuštění trůnního sálu a puštěním se do vyšetřování zločinu, při němž byl otráven sám pan král (ale přežil).

Statistika nuda je

Váš hrdina, nebo v mém případě hrdinka, bude získávat klasické zkušenosti, které následně po získání úrovně promění v talenty. Na začátku si můžete zvolit, zda budete hrát za rytíře, paladinku nebo čarodějku. Já si zvolil sarkastickou hraběnku, která se ohání kouzly stejně dobře, jako uštěpačnými poznámkami. Následně si můžete vybrat, jakým směrem se bude vaše postava ubírat. Na výběr máte 4: řád vs anarchie, moc vs moudrost. Já zvolil řád a moudrost. Bohužel se při plnění úkolů nekoná tajemné překvapení, která možnost náleží k jakému směru, ale vždy předem uvidíte (dokonce i na mapě ve formě ikonky) jaké důsledky bude vaše rozhodnutí mít. A změna nenastane ani při volbě jiné postavy, talenty jsou stejné pro všechny 3 povolání.

Kapesní armáda

Zde zůstal zachován systém z původní KB a to omezení počtu jednotek podle vašeho vůdcovství. To se vám zvyšuje automaticky při získávání dalších úrovní a je možné jej zvýšit i přes talenty a artefakty. Rytíř a paladin jsou v tomto směru vysmátí, neboť mají nejvyšší nárůst vůdcovství. Chudák baronka tak od začátku sotva naplní armádu několika vojáky a vlky a je ráda, že nenarazila na agresivní veverky! Co je však nové je to, že už nemáte 20 rytířů po jednou postavičkou, ale ty rytíře, například 5, již vidíte všechny na bojišti. Kvůli grafickým omezením, kdy by se těžko tísnilo 20 panáčků na jednom hexagonu, došlo ke snížení maximálního počtu jednotek na bojišti. Nejnižší se tam vlezou v deseti, ale třeba takový drak může být na políčku jen jeden. Vaše vojsko je tak mnohem menší a musíte více strategicky přemýšlet a ideálně nemít žádné ztráty. To samé platí i pro nepřítele. A když už vám někdo zemře, je možnost jej po bitvě za poplatek vyléčit - ale nesmí zemřít celá jednotka, to pak musíte doběhnout k náborčímu a nakoupit nové vojáky.

Ty máš svaly, já NEMÁM manu!

Pokud si pamatujete manu a krystaly z původní KB, pak s zde můžete dostat do velmi nepříjemné situace. Zde je pouze jedna magická surovina - mana - a vypadá jako modré krystaly. Jenže už vám nikdo neřekne, že tato mana se používá jak na kouzlení v boji (v omezeném množství), tak k učení se nových kouzel ze svitků. A aby toho nebylo málo, manu použijete i při vylepšování kouzel na vyšší úroveň - a tady už utratíte řádově stovky této drahocenné suroviny. A třešnička na dortu - mana se neregeneruje! Pokud vám dojde, stejně jako zlato na nákup jednotek, jste v háji dubovém! Občas na vás nějaká mana vyskočí z truhel a pokladů, ale nejvíce dostanete z použití velkých svatyní a také za splnění úkolů. Vždy si proto nechávejte zásobu many, abyste měli alespoň 100 pro boj. Nemá také smysl vylepšovat všechna kouzla a všechny magie. Více než přímé poškození zde využijete buffy a debuffy, které dokáží otočit stav boje ve váš prospěch.

Bezedné kapsy

Jistě vás, stejně jako mě, potěší, že hra nijak neomezuje váš inventář, takže můžete sbírat úplně vše. A že toho bude hodně! Ovšem většina nalezených věcí slouží jen k prodeji za zlato. Většinu artefaktů pro vaši postavu si buď koupíte u obchodníků, nebo vybojujete či dostanete za splněný úkol. Potěší také funkce rychlého prodání veteše podržením mezerníku, která ale byla na začátku zabugovaná a pokud jste měli 10x zlatou sošku, hra vám zaplatila jen za jednu a zbytek si shrábla zdarma do kapsy (bylo opraveno ve verzi 1.3). Stejně tak je bezedná i "kapsa" na vaše vojsko a ač světem putujete sami, můžete mít v záloze neomezené vojsko, ze kterého si pak můžete libovolně přesouvat jednotky mezi ty aktivní, které omezuje vaše vůdcovství.

Lehko na cvičišti, těžko na nerovném bojišti

A nyní se dostáváme k tomu nejlepšímu, co může tato hra nabídnout - tahové souboje! Hexagony zůstaly zachovány, maximální počet obsazených políček vašimi jednotkami je 5. Moje armáda se stávala z rekrutů řádu (nostrijská armáda) a moudrosti (magičtí tvorové). Ovšem ke konci hry jsem se ustálil na následovném složení, které dokázalo převálcovat kohokoliv: Učedníci (léčení, kamenná kůže, paprsek světla), Královští mágové (zrušení magie, spoutání kouzlem, nebeská bouře), Kušníci (průrazná střela), Nebeští válečníci (bleskové kopí, triumf), Rudý drak (ohnivá stěna). Základem byla vysoká iniciativa, čímž jsem měl první i druhé slovo vždy já. Seslal jsem podpůrná kouzla i oslabující na nepřítele. Snížil iniciativu nepřítele a následně likvidoval anděly, na jejichž útoky nemohl nepřítel reagovat, drakem, který s 2000 životy neřešil nějaké odvetné útoky a pálil kolem sebe hlava nehlava. A zpovzdálí ostřeloval, pokud mi tedy nebránila ve střelbě nějaká překážka. To je totiž největší kámen úrazu - jakmile má střelec v cestě byť jen pařez nebo malinkatý kopeček, nemůže provést útok a musí se pohnout. Neexistuje jen snížení poškození jako v Heroes, prostě ten pařez nepřestřelíte i kdybyste se rozkrájeli!

Čáry, máry, jsi slepej!

Magie byla trochu zklamáním, neboť i na nejvyšším stupni a s hodně velkou sílou magie jsem nepřítele svými blesky a ohnivými kouzly spíše jen šimral. Takže jsem záhy přešel na vyvolávání tvorů, což velmi pomáhá na začátku hry, kdy máte malou armádu (lze ovšem vyvolat jen jednoho tvora, jakmile vyvoláte dalšího, ten starší se zničí). Následně jsem to vylepšil o podpůrná kouzla na mé vojáky a pak i z magie smrti nějaké ty neplechy na nepřítele. Ovšem jedno kouzlo nemělo konkurenci. Dalo by se říci, že bylo až moc silné. Byla to Slepota - oslepený nepřítel (až 3) přeskakoval svůj tah (až 3) a vůbec nereagoval na svou kontrolní zónu (pokud kolem jednotky prošla nepřátelská, zaútočila na ni). Takže stačilo oslepit 3 nejsilnější jednotky nepřítele, ignorovat je po 3 kola, zmastit ty dva zbylé chudáky a pak si dát repete slepotu a dorazit i ty zbývající. Nepřítel bohužel moc nepoužíval kouzlo zrušení magie, takže si klidně nechal masakrovat své jednotky. O kouzlu Vzkříšení asi netřeba mluvit - před koncem boje stačilo oživit padlé a nebylo třeba platit za nové vojáky.

Vypiplal si svého hrdinu? Tak tady máš mého a snaž se!

Pokud máte rádi starání se o svého vymazleného hrdinu, který má top armádu, nejlepší zbroj a zbraně široko daleko a super účinná kouzla, tak vás asi nepotěší vedlejší úkol Věštcova zkouška. Tento věštec, kterého znáte už z intra, kde na vás k radosti všech ukázal prstíkem, že to vy všechny zachráníte, vám dá nelehký úkol: porazit Zhoubu (místní nepřítel živých i ne-mrtvých). Snadný úkol pro nabušeného hrdinu, řeknete si - ale chyba lávky! Každou zkoušku totiž budete bojovat ne s vaším hrdinou a armádou, ale předem připravenou. Vždy budete mít k dispozici jen omezené množství jednotek, kouzel/svitků a vaším úkolem bude přijít na to, jakou taktikou porazit někdy i několikrát silnějšího nepřítele. Bohužel namísto taktických orgií se konají rychlá uložení a rychlé nahrání, jelikož více než na taktice tyto zkoušky závisí na náhodě, zda se vám podaří kritický útok či získáte tah navíc. Zkoušek je celkem 12, takže si připravte kýbl, kam následně hodíte své nervy.

Třicet a dost

Trošku nepochopitelné rozhodnutí mě pak překvapilo před samotným koncem hry, kdy jsem s baronkou dosáhl maximální 30. úrovně, ale stále ještě měl co dělat, s kým bojovat a co získávat. Jen zkušenosti mi už byly na nic. Nevím, zda tvůrci hru sami až do konce nedohráli, nebo zda si chtěli posichrovat plynulý přechod do některého z DLC, aby nebyl hráč na moc vysoké úrovni. Každopádně ta radost z nových úrovní byla ta tam. Škoda, stačilo posunout laťku o kousek výše, třeba 35.

Táto, koukej na ty panorámata!

Ač je herní mapa celkem malá, musí se nechat, že některé výhledy do krajiny jsou opravdu magické. A jen je škoda, že ne všude se dostanete - mluvím o tobě, zasněžená horo! Grafika je sice oproti dnešním standardům zastaralá a modely postav vycházejí většinou jen z několika málo typů, kde se pak mění už jen účes a vousy, popřípadě oblečení. Ale i tak nebyla nijak rušivá a k atmosféře hry i celkem pěkně seděla. A opravdu mě bavilo prozkoumávat každý kout světa a hledat tajné skrýše a poklady. Hudba byla bohužel taková nevýrazná, ale zase nijak nerušila při hraní. Jen mi tam chyběla nějaká nosná melodie, jako tomu bylo u předchozího dílu.

Chtěla jsem se zeptat, hodnocení máte? A mohla bych ho vidět?

I přes všechny mé výhrady, hlavně pak za neskutečně přestřelenou cenu, je tato hra velmi zábavná a když jí odpustíte pár přešlapů a chyb (které budou jistě brzo odstraněny), pak vás odmění desítkami hodin dobrodružství ve fantasy světě, do kterého se rád vrátím, až bude zase možnost...

Hodnocení: 75%

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrujte se / přihlašte se na stránkách pro odesílání komentářů.